|
Původně
byla mníšecká krajina majetkem knížat a později českých
králů. Stávala zde tvrz, u ní vznikla osada. Tvrz i město
spravovali královští leníci. Na konci 15. století koupil Mníšek
Jan Vratislav z Mitrovic, jehož potomkům Mníšek náležel
až do roku 1655, kdy se novým majitelem stal Servác Engel z
Engelflussu. Majetek ale převzal v zuboženém stavu. Roku
1639 totiž město vyplenila švédská vojska.
Servác Engel přizval pražského stavitele M. Reinera
a na místě vypálené tvrze nechal v letech 1656 - 1676 vystavět
zámek - čtyřkřídlovou budovu okolo dvora s trojicí věží
v nárožích, stojící na skále nad rybníkem. Jeho rod ale vymřel
po meči (1743) a přešel na sestru posledního majitele, Marii
Viktorii, provdanou za Ignáce z Unwerthu. Ignác zbořil starý
kostel a na jeho místě vystavěl v letech 1743 - 1756 kostel
nový (průčelní věž byla přistavěna až o
století později).
Velkou cenností ve výbavě kostela sv. Václava je obraz
sv. Máří Magdalény P. Brandla přenesený sem z klášteříku
na Skalce - z poutního místa severně od města, kde je také
kostelík postavený dle návrhu Kr. Dienzenhofera (1692 - 1693).
Postaven na náklad mníšeckého hr. Serváce Ignáce Engela z
Engelflussu v letech 1692 - 1693 slavným stavitelem pražského baroka
Kryštofem Dienzenhoferem. Stavebním dozorem pověřeni mníšečtí
Jan Rektoris a Benedikt Spinner. Vzorem pro stavbu byla kaple ve
francouzském Aix en Provence, kde sv. Máří Magdaléna dlela na
pokání. Místo se stalo záhy poutním místem pro široké okolí,
zejména po dokončení sousedního kláštera a po výstavbě
kapliček křížové cesty hr. Benediktou Čejkovou v 18.
století.
V
klášteře byl usazen od r. 1762 řád františkánů až
do konce druhé světové války. Mezi superiory kláštera vynikl
P. Vincenc Lichtblau (1854 - 1887), evropský numismatik.
Kostelík
utrpěl poddolováním a následnou devastací v druhé polovině
20. století. V té době zanikla též budova kláštera. Cenné
obrazy a sochy z interiérů byly přeneseny do kostela sv. Václava
v Mníšku. Vnější oprava byla dokončena v roce 1991.
|
